Mohl byste se prosím představit a říct nám, jak jste v umění začínal a jaká byla Vaše první zkušenost v umělecké tvorbě?
K umění jsem inklinoval od dětství. Během dospívání jsem si na střední škole dal drobnou odbočku k fotografii. Absolvoval jsem dějiny umění na Univerzitě Karlově. Jsem tedy především historik umění. Tvořil jsem jinak konzistentně celou dobu – jen jsem neměl potřebu práci prezentovat. Nelze být teoretikem alespoň bez základních řemeslných dovedností. Teoretik nemá jinak šanci umělce pochopit.

Jak byste popsal sebe a své umělecké dílo?
Asi jsem extrovertní introvert, který k malbě přistupuje s absolutní pokorou. Na díle mě uspokojuje, když je z něj cítit zvláštní ticho, které přiměje diváka třeba k meditaci nebo u něj vzbudí pocit naplnění.

Odkud čerpáte inspiraci?
Ze snů a ze života.

Máte svou základní filozofii, která Vás vede v tvůrčím projevu?
Dělat neuvěřitelné uvěřitelně a autenticky. Snažím se být maximálně pozitivní, do umění podle mě nepatří negativní emoce. Divák nemá být umělci psychoanalytikem a umělec nemá být politickým komentátorem. Měl by tvořit taková díla, aby si dokázal představit, že budou zajímat lidi i za 200 let a nebudou na ně nahlížet jen jako na “historické smetí”.

Na jaký Váš kariérní úspěch jste nejvíce hrdý a proč?
Na některé z mnou kurátorsky realizovaných výstav jako Osvobozování sentimentu nebo Munch, Kupka, Kokoschka/Tělesnost ve výtvarném umění. Je úžasné držet v rukou skvělá a inspirativní díla opravdových mistrů jako Josef Mánes, Oskar Kokoschka, Edvard Munch nebo František Kupka. Pokud se podaří dotáhnout projekt s ruskými partnery, tak to bude projekt Kazimir Malevič a ruská avantgarda.

Jaké nezapomenutelné reakce jste na svou práci měl?
“Jé, to jsi dělal fakt ty?”

Jakou uměleckou marketingovou aktivitu pravidelně realizujete a která pro Vás funguje nejúspěšněji?
Nejsem Koons, Hirst ani Cattelan takže žádnou. Maximálně rád hovořím s lidmi třeba via sociální sítě a jsem rád za jejich reakce. Jít lidem upřímně vstříc je podle mě nejlepší “marketing”.

Jakou roli má podle Vás umělec v současné společnosti?
Jakou si sám určí. Pokud by chtěl, mohl by lidem otevírat perspektivy jiných světů. Spíše tuším, jakou roli opravdu nemá. Určitě není politickým komentátorem a vypravěčem špatných vtipů… Ten, kdo tím je, není určitě dobrým umělcem.

Jaké je Vaše oblíbené umělecké dílo?
Velice těžká otázka. Je jich opravdu mnoho. Pokud bych měl dostát odpovědi, tak bych zvolil dvě díla, která vystihují polohy, jež v umění vyhledávám. Převoz pod Střekovem od Adriana Ludwiga Richtera je naprosto senzační bittersweet a Mateřství od Artura Martiniho je zase absolutní reklamou na pozitivno, kterou když vidíte, tak se úsměvu a dobré nálady nezbavíte celý den.

Jaké umění a hudba Vás inspirují?
Pro vlastní tvorbu nevyhledávám záměrně inspirační zdroje. Podobně to platí pro hudbu. Při tvorbě se potřebuji naprosto soustředit.

S jakým slavným umělcem z historie byste chtěl strávit den a co byste společně dělali?
Jako historik umění bych se chtěl setkat snad se všemi. Mám velmi mnoho oblíbených umělců. Pokud napíši jednoho, budu litovat, že jsem nezmínil druhého. Ale s takovými jako byl sochař Feidias, Arturo Martini nebo malíři Albrecht Dürer a Giorgio Morandi by mi stačilo mlčet a se zatajeným dechem sledovat, jak to dělají. 

Pokud byste měl poradit mladým umělcům, jakou nejdůležitější radu byste jim nabídl?
Těch rad by bylo více. Nejdůležitější by asi zněla: deset let vydržte s tím, co děláte a potom i divák uvěří tomu, že tomu sami věříte.