Umění skryté pod rouškou anonymity
Jedním z umělců, které EinsZwei Gallery zastupuje je výtvarník s pseudonymem Kobayashi. Rozhodl se jít cestou anonymity. Sám nevím, kdo to je. Jeho obrazy vyzvedávám na předem domluvených místech a částky z prodeje mu zasílám bitcoinem.
Instalace obrazu umělce Kobayashiho
Podivný svět současné slávy, kdy pomáhá být nikdo, pokud chcete být někým! V některých ohledech se vracíme k pravidlům středověkého světa, kdy anonymní inovátoři vytvořili hlavní umělecká díla a technologie. V dnešní době je ale rozdíl: současní anonymní umělci pěstují svou auru tajemství. Upřednostňují nejasnost před výhodami osobnosti.
Hudební umělci mají těžší úkol hrát tuto hru. Koneckonců, oni musí vyjít na jevišti na svých koncertech. Přesto i zde je lákadlo anonymity zřejmé. Desítky muzikantů a DJů, od Daft Punk po deadmau5, si před veřejným vystoupením oblékají masky nebo helmy.
Ve většině případů je skutečná identita těchto umělců známa fanouškům, ale umělci se snaží svou osobnost začlenit do své skryté osobnosti. Ve velmi reálném smyslu se proměnili ve své vlastní avatary.
Anonymní umělci nás možná považují za chladnější, hloupější, možná ještě důvěřivější. Koneckonců, z hry slávy mají méně. Žijí obyčejný život bez povšimnutí, když chodí na veřejnost, neliší se od průměrného člověka. Takže je možná považujeme za realističtější – ironický stav věci vzhledem k jejich naprosté nepřítomnosti na scéně.
V dnešní době naše aktivity nepřetržitě monitoruje řada technologií. Vláda a různé soukromé firmy závodí, aby zjistily, kdo může uložit nejvíce údajů o většině lidí. Vzhledem k této situaci mě téměř nepřekvapuje, že mnozí z nás fantazírují o anonymitě tak, jak předchozí generace toužily po slávě.
V tomto scénáři žijí sen umělci jako Banksy nebo Elena Ferrante. Nějak se jim podařilo vyhnout neustálému dohledu, který my ostatní musíme samozřejmě vydržet.
Diváci musí být přeci již unavují z neustálého narcismu kultury celebrit v novém tisíciletí. Poté, co viděli tisíc selfies Kim Kardashian a sledovali tisíce televizních reklam představujících stejných pět hvězd NBA… no, nechtěli byste toužit po něčem o něco méně bombardujícím a ego-řízeném?
V době, kdy byla interakce s uměleckými díly přehlušena klepy o celebritních umělcích, nás anonymní inovátoři přinutili vrátit náš pohled na kreativní produkt. To nemůže být špatná věc a my bychom se mýlili, kdybychom to považovali za pouhý trend nebo mizející výstřelek. Možná bychom se měli držet stejného způsobu uvažování o umění, i když známe umělcovu identitu.
